Milé maminky,

Jmenuji se Renata Vodičková, jsem studentka posledního ročníku psychologie a ač jsem se zatím sama maminkou nestala, moc dobře za ty roky práce s maminkami vím, jak období, ve kterém se žena stává mámou, může být překryto smutkem, bezmocí, beznadějí, vztekem, pláčem či strachem z toho, že už nikdy nebude líp. I když to tak v těch nejčernějších situacích můžete vnímat, jsem přesvědčena o tom, že KAŽDÁ z Vás má v sobě někde hluboko dostatek síly na to, aby se dokázala i ze samotného dna zvednout a přiblížit se životu takovému, jaký si sama přeje žít. Moc ráda Vám budu v těchto chvílích oporou a parťákem, se kterým můžete sdílet bez ostychu vše, co budete potřebovat. Víte, jak se to říká – ve dvou se to lépe táhne, a to platí i pro bolístky na duši v každém životním období – tedy i v tom poporodním.