Psychické potíže v mateřství nemusí být na první pohled vidět. Žena může dál pečovat o dítě, zvládat domácnost, komunikovat s okolím, a přitom prožívat velké trápení. Někdy sama dokáže říct, že se něco děje. Jindy své obtíže skrývá, zlehčuje nebo si není jistá, jestli to, co prožívá, není prostě běžnou součástí mateřství.

Jak tedy poznat, že máma ve vašem okolí možná potřebuje pomoc?

Není to ona. Jako byste ji nepoznávali

Dříve bývala veselá, společenská, rozhodná nebo plná energie. Teď se uzavírá do sebe, ztrácí zájem o věci, které ji těšily, nebo působí, jako by z ní vyprchala veškerá radost. Možná sama říká, že se nepoznává.

Změny nálady a prožívání jsou po narození dítěte běžné. Pokud jsou ale výrazné, přetrvávají nebo ženě komplikují každodenní život, stojí za to jim věnovat pozornost.

Je duchem nepřítomná

Sedí s vámi, povídá si, možná se i usmívá, ale máte pocit, že vás vlastně nevnímá. Hůř se soustředí, zapomíná, obtížně se rozhoduje nebo působí odtažitě.

Za podobnými projevy může stát vyčerpání a nedostatek spánku, ale také úzkost nebo deprese. Neznamenají, že ji nezajímáte nebo že nemá zájem o své dítě.

Nespí, i když může

Miminko konečně usnulo, někdo jiný se o něj postará, ale ona přesto nedokáže odpočívat. Leží v posteli a hlavou jí běží nekonečný proud myšlenek. Nebo usne, ale za chvíli se probudí a už nezabere.

Nedostatek spánku k péči o malé dítě do určité míry patří. Neschopnost spát i ve chvíli, kdy k tomu má žena podmínky, ale může být důležitým varovným signálem. Zvlášť pokud trvá delší dobu nebo se přidávají další psychické obtíže. Výrazná nespavost po porodu, zejména pokud žena téměř nespí několik nocí, vyžaduje rychlé odborné posouzení.

Nenachází klid

Je neustále ve střehu. Kontroluje, jestli dítě dýchá, obává se nejrůznějších nebezpečí, nedokáže se uvolnit, ani když je miminko v bezpečí. Někdy se její úzkost týká zdraví dítěte, jindy vlastního zdraví nebo běžných každodenních situací.

Obavy o dítě jsou přirozené. Pokud ale strach zabírá většinu dne, nedovoluje ženě odpočívat nebo ji nutí k opakovanému kontrolování a ujišťování, může jít o úzkostné obtíže, se kterými má smysl vyhledat pomoc.

Ztrácí se vám před očima

Rychle hubne, ztrácí chuť k jídlu, do každého sousta se musí nutit. Možná říká, že nemá hlad, nebo na jídlo při péči o dítě úplně zapomíná. Někdy naopak začne jíst výrazně více než dříve.

Změny hmotnosti po porodu mají řadu příčin a samy o sobě nevypovídají o psychickém stavu. Výrazná ztráta chuti k jídlu, zejména společně s úzkostí, smutkem nebo nespavostí, ale může být jedním z projevů deprese. Je důležité myslet i na možné tělesné příčiny.

Ani trochu si nevěří

„Dělám to dobře?“ „Neměla bych to zvládat lépe?“ „Co když nejsem dobrá máma?“

Pochybuje o každém rozhodnutí, porovnává se s ostatními, vyčítá si drobné chyby. Má pocit, že všichni ostatní mateřství zvládají lépe.

Nejistotu zažívá mnoho rodičů. U ženy s psychickými obtížemi ale mohou pochybnosti přerůst v hluboké přesvědčení, že jako matka selhává, že svému dítěti nestačí nebo že by mu bylo lépe s někým jiným.

Takové myšlenky mohou být velmi bolestivé a není dobré je odbývat větou, že přece nemá důvod si něco podobného myslet.

Válcuje ji vztek

Rozčílí ji maličkosti, které dříve přešla bez povšimnutí. Vybuchne kvůli drobnosti, křičí, nedokáže ovládnout podráždění. A pak často přicházejí výčitky, stud nebo zoufalý pláč.

Psychické obtíže se nemusí projevovat jen smutkem. Podrážděnost a vztek mohou souviset s dlouhodobým přetížením, nedostatkem spánku, úzkostí nebo depresí. Místo výčitek je užitečnější zajímat se o to, co prožívá a co by jí mohlo ulevit.

Kojení se stalo noční můrou

To, co si představovala jako přirozenou součást mateřství, se proměnilo ve zdroj bolesti, strachu nebo zoufalství. Kojení se nedaří, bolí nebo zabírá téměř všechen čas. Přesto má pocit, že musí vydržet, protože jinak své dítě zklame.

Potíže s kojením samy o sobě neznamenají psychické onemocnění. Pokud se ale kolem krmení dítěte soustředí velká část ženina trápení, potřebuje především kvalitní podporu a možnost hledat řešení, které bude dobré pro dítě i pro ni. 

Má svoje palčivé téma, které bolí

Může to být náročný nebo traumatický porod, strach o zdraví dítěte, potíže s kojením, neshody s partnerem nebo třeba obava, že dítěti nějak ublíží.

K tématu se opakovaně vrací, nedokáže na něj přestat myslet, hledá ujištění nebo se situacím, které jí ho připomínají, vyhýbá.

Není důležité, zda její trápení připadá okolí přiměřené. Podstatné je, jak moc zasahuje do jejího života. Pokud se například opakovaně vrací k náročnému porodu, nepomůže jí slyšet, že hlavně má zdravé dítě. Potřebuje, aby někdo bral vážně i její vlastní zkušenost.

Nejradši by od všeho utekla

„Já už to nezvládnu.“ „Nejradši bych někam zmizela.“ „Všem by bylo lépe beze mě.“

Někdy si přeje prostě odejít, být sama, nemuset už nic řešit. Může mít pocit, že takhle už nedokáže dál žít.

Podobná slova mohou vyjadřovat krajní vyčerpání, bezmoc nebo potřebu uniknout z neustálé zodpovědnosti. Mohou ale také signalizovat závažnější psychické obtíže.

Taková vyjádření bychom neměli přehlížet ani automaticky považovat za nadsázku. Zvlášť pokud žena mluví o tom, že by bylo lepší nebýt, je důležité se přímo zeptat, zda přemýšlí o sebevraždě nebo o tom, že si ublíží. Přímá otázka takové myšlenky nevyvolá a může pomoci včas zajistit potřebnou pomoc.

Její volání o pomoc je tiché. A někdy pořádně hlasité.

„Už nemůžu.“ „Nemám sílu.“ „Asi nejsem dost dobrá.“

Některé ženy o pomoc přímo nepožádají. Naznačují, že je toho na ně moc, opakovaně mluví o únavě nebo o tom, že nic nezvládají. Možná čekají, že si někdo všimne, jak moc se trápí.

Jiné o pomoc volají velmi hlasitě. Pláčou, křičí, jsou zoufalé nebo reagují způsobem, který jejich okolí nechápe.

A některé ženy nedávají najevo téměř nic. Mohou se obávat odsouzení, stydět se za své pocity nebo mít strach, co se stane, když přiznají, že mateřství nezvládají.

Není potřeba čekat, až se situace vyhrotí. I zdánlivě nenápadná změna může být důvodem k rozhovoru.

Co můžete udělat, když máte o některou mámu obavy?

Nemusíte poznat, zda jde o poporodní depresi, úzkostnou poruchu nebo vyčerpání. Diagnóza není vaším úkolem. Můžete ale udělat několik důležitých věcí.

• Zajímejte se, jak se skutečně má. Nejen jak spí miminko nebo jestli dobře prospívá. Ptejte se i na ni samotnou.
• Naslouchejte bez hodnocení. Věty jako „Vždyť máš zdravé dítě“ nebo „To má každá máma“ mohou ženu od dalšího sdílení odradit.
• Věřte jí a berte její trápení vážně. Pokud vám říká, že jí není dobře nebo že už nemůže, nezpochybňujte její pocity jen proto, že podle vás všechno zvládá. Nemusíte jejímu prožívání úplně rozumět, abyste ho mohli brát vážně.
• Nabídněte konkrétní pomoc. Uvařené jídlo, převzetí části péče o dítě nebo možnost se vyspat mohou znamenat víc než obecné „Kdybys něco potřebovala, ozvi se“.
• Podpořte ji ve vyhledání odborné pomoci. Můžete společně hledat psychologa, psychoterapeuta nebo psychiatra, případně ji doprovodit na první návštěvu.
• Zůstaňte v kontaktu. Jediný rozhovor nemusí stačit. Zajímejte se, jak se situace vyvíjí a zda se ženě podařilo získat potřebnou podporu.

Pokud žena mluví o sebevraždě a má konkrétní plán si ublížit, je výrazně zmatená, ztrácí kontakt s realitou nebo hrozí bezprostřední nebezpečí jí či dítěti, je potřeba zajistit neodkladnou pomoc. V akutním ohrožení volejte 155 nebo 112.

Všímejte si jí. Nejen jejího miminka.

Mateřství přináší velké změny a ne každá náročná chvíle znamená psychické onemocnění. Stejně tak ale není dobré všechny obtíže automaticky připisovat hormonům, únavě nebo tomu, že péče o malé dítě je zkrátka náročná.

Psychické obtíže se mohou objevit v těhotenství, krátce po porodu i později v raném mateřství. Mohou mít různou podobu a nemusí být viditelné pro okolí.

Pokud máte pocit, že se žena ve vašem okolí trápí, zkuste s ní o tom mluvit. Nemusíte mít připravenou radu ani řešení. Důležité je brát její trápení vážně a pomoci jí najít podporu, kterou potřebuje.

Úsměv mámy nabízí podporu ženám, které se v těhotenství nebo mateřství potýkají s psychickými obtížemi. Propojuje ženy s vlastní zkušeností, poskytuje poradenství a pomáhá hledat návaznou odbornou péči.

Více informací najdete na www.usmevmamy.cz.