Přineslo vám první mateřství místo očekávaného štěstí temné chvíle, které se zdály nekonečné? Možná jste tehdy měla pocit, že už nikdy nebude lépe. Že něco podobného podruhé nemůžete zvládnout.
Jenže to nejhorší postupně odvál čas. Dítě vyrostlo, vy jste se zase začala cítit jako vy a možná se pomalu objevila i myšlenka na další miminko. A spolu s ní červíček pochybností: Co když to přijde znovu?
Nikdo vám nemůže slíbit, že nepřijde. Předchozí poporodní deprese, úzkostná porucha nebo psychóza skutečně znamenají, že je dobré být při dalším těhotenství obezřetnější. Zároveň ale předchozí zkušenost neznamená, že se musí stejný příběh opakovat.
A tentokrát máte něco, co jste poprvé neměla – zkušenost.
Co říkají čísla
Jedno univerzální číslo, které by odpovědělo na otázku „Jaká je pravděpodobnost, že se mi to vrátí?“, neexistuje. Záleží na tom, jaké obtíže jste prodělala, jak byly závažné, zda se psychické obtíže objevovaly už před těhotenstvím, jak probíhala léčba a na řadě dalších okolností.
Víme ale, že prodělaná poporodní deprese riziko dalších psychických obtíží zvyšuje. Velká dánská studie sledovala více než 450 tisíc žen bez předchozí psychiatrické anamnézy. Mezi ženami, u kterých byla po prvním porodu zachycena poporodní afektivní porucha prostřednictvím léčby antidepresivy, ji po druhém porodu prodělalo znovu přibližně 15 %. U žen, jejichž první epizoda vyžadovala nemocniční psychiatrickou péči, to bylo 21 % [1]. Tato čísla ale mají důležité omezení: studie zachytila jen ženy léčené antidepresivy nebo v nemocniční péči, nikoli všechny ženy s poporodní depresí. Nelze je proto jednoduše převést na osobní riziko konkrétní ženy.
Jiná je situace po prodělané poporodní psychóze. Ta je sice mnohem vzácnější, ale riziko opakování po dalším porodu je podstatně vyšší. V jedné studii žen s předchozí poporodní psychózou následovala po dalším porodu další psychotická epizoda u více než poloviny z nich. Proto je v takovém případě velmi důležité plánovat další těhotenství a především období bezprostředně po porodu společně s psychiatrem.
Čísla tedy říkají dvě věci zároveň: riziko je zvýšené – ale návrat obtíží není nevyhnutelný.
Tentokrát už víte, co hledat
První zkušenost má jednu zvláštní vlastnost. Přestože může být důvodem, proč se dalšího mateřství bojíte, může se zároveň stát vaší výhodou.
Už víte, jak mohou psychické obtíže po porodu vypadat. Možná dokážete zpětně rozeznat první nenápadné signály, kterých jste si tehdy nevšimla. Víte, co vám pomáhalo a co naopak situaci zhoršovalo. A především víte, že pokud se něco začne dít, nemusíte čekat týdny nebo měsíce, než si dovolíte říct o pomoc.
Jedna z žen svou zkušenost popsala takto:
„Mně pomohlo už to, že jsem měla tu zkušenost za sebou a věděla jsem, jak rozpoznat příznaky včas. Věděla jsem, co může přijít, a že tentokrát už vyhledám pomoc s dostatečným předstihem.“
A právě dobrá příprava se ve zkušenostech žen, které jsme oslovily, opakuje znovu a znovu.
Připravit se – ale ne na katastrofu
Příprava nemusí znamenat strávit celé těhotenství sledováním každého výkyvu nálady. Může být velmi praktická.
Kdo mi pomůže se starším dítětem? Kdo uvaří? Co můžeme připravit do mrazáku? Kdo převezme domácnost? Komu řeknu, když mi nebude dobře? Ví partner, jak u mě vypadají první varovné příznaky? Mám odborníka, kterému můžu zavolat? A víme předem, co budeme dělat, pokud se můj stav začne zhoršovat?
„Vlastně mě ten strach donutil se na vše lépe připravit. Měla jsem třeba připravené hromady jídla do mrazáku, protože u prvního mě hrozně stresovalo, že nestíhám vařit. Nebyla jsem na sebe tak přísná, byt nebyl uklizený, odpočívala jsem s miminkem. Hodně jsme to dopředu probírali s manželem. Deprese s druhým nepřišla.“
Příprava má oporu i v odborných doporučeních. U žen se zvýšeným rizikem deprese existují dobré důkazy zejména pro preventivní psychologické intervence založené na kognitivně-behaviorálním a interpersonálním přístupu. V souhrnu randomizovaných studií snižovaly tyto intervence pravděpodobnost rozvoje perinatální deprese.
Nemusím být dokonalá máma
Možná ale největší změna nenastane v mrazáku ani v diáři, ale ve vlastní hlavě.
Po prvním porodu často přicházíme s představami o tom, jak budeme kojit, vařit, uklízet, chodit na procházky, zvládat návštěvy a ještě si mateřství užívat. Podruhé už možná víme, kolik energie péče o malé dítě skutečně stojí.
„Nechtěla jsem mít vše dokonalé, nekladla jsem už na sebe takové nároky. Odmítla jsem vařit v šestinedělí a nechala si uvařit nebo dovézt oběd, nelpěla jsem na tom, aby se dvěma dětmi byla domácnost jak ze žurnálu, během šestinedělí jsem nechtěla návštěvy, naslouchala jsem svým potřebám a šetřila se.“
Možná tedy stojí za to připravit na příchod miminka nejen postýlku, oblečení a autosedačku, ale také nižší očekávání od sebe samé.
Nemusíte zvládnout všechno. Nemusíte dokazovat, že tentokrát už budete „správná“ máma. A nemusíte prožívat šestinedělí tak, jak si ho představuje vaše okolí.
Chraňte svůj spánek
S malým dítětem zní doporučení „dostatečně spěte“ skoro jako špatný vtip. Přesto má smysl o spánku přemýšlet už před porodem.
Nejde o nereálný požadavek osm hodin ničím nerušeného spánku. Jde o to hledat způsoby, jak dlouhodobou spánkovou deprivaci alespoň zmírnit: rozdělit noční péči, přijmout pomoc, spát přes den, pokud to jde, nebo si po velmi špatné noci vytvořit prostor pro odpočinek.
Zvláštní význam má spánek u žen s bipolární poruchou a předchozí poporodní psychózou. Výzkum ukazuje souvislost mezi citlivostí na ztrátu spánku a rizikem poporodní psychózy u žen s bipolární poruchou [2]. V takovém případě proto ochrana spánku není jen příjemným bonusem, ale tématem, které stojí za to zahrnout do odborně vedeného plánu péče po porodu.
Jezte dobře. Ale nedělejte z jídla další zkoušku
Jídlo je jedna z věcí, které v náročném šestinedělí často odsuneme jako první. Přitom právě tehdy má tělo vysoké nároky a pravidelná, pestrá a dostatečná strava je důležitou součástí péče o sebe.
Výzkum vztahu mezi výživou a poporodní depresí se zabývá například vitaminem D, železem, folátem, omega-3 mastnými kyselinami nebo celkovým složením jídelníčku. U některých z nich studie nacházejí souvislost s výskytem depresivních příznaků, výsledky ale nejsou jednoznačné a samotná souvislost ještě neznamená, že nedostatek dané živiny depresi způsobuje. Zatím proto nemáme dostatek důkazů, že by konkrétní potravina nebo doplněk stravy dokázaly poporodní depresi spolehlivě předcházet [3].
Takže ano: myslete na jídlo. Klidně naplňte mrazák, domluvte dovážku obědů a nechte vařit partnera nebo babičku. Ale nedělejte z výživy další disciplínu, ve které musíte podat dokonalý výkon.
Kojení může pomoci. A někdy může pomoci nekojit
Také zkušenosti s kojením jsou velmi různé.
Některé ženy popisují, že jim při dalším dítěti psychicky velmi pomohlo, když kojení tentokrát začalo snadno a přirozeně. Pro jiné se naopak kojení při předchozím dítěti stalo významným zdrojem stresu, vyčerpání nebo nedostatku spánku. Při dalším dítěti proto některé kojily kratší dobu, kombinovaly kojení s umělou výživou, nebo se předem rozhodly nekojit vůbec.
Výzkumy nacházejí souvislost mezi kojením a nižším výskytem poporodní deprese, vztah je ale složitý a obousměrný. Psychické obtíže mohou komplikovat kojení a problémy s kojením mohou naopak přispívat k psychické zátěži [4]. Proto z těchto dat nelze jednoduše vyvodit, že kojení každou ženu před depresí chrání.
Pokud tedy víte, že pro vás bylo kojení minule velkou zátěží, je úplně namístě zahrnout ho do úvah o tom, jak tentokrát chránit své psychické zdraví. Pro jednu ženu může být důležité mít připravenou kvalitní podporu kojení, pro jinou možnost bez výčitek přejít na kombinované krmení a pro další může být součástí plánu už před porodem rozhodnutí nekojit.
Když je podruhé všechno jinak
A pak je tu ještě jedna zkušenost, kterou jsme při přípravě článku neslyšely jen jednou.
Některé ženy říkají, že pro ně další těhotenství, porod nebo mateřství byly svým způsobem léčivé. Nová zkušenost jim pomohla vyrovnat se s tou předchozí nebo změnila způsob, jakým se na ni dívaly.
„Nepřišla. Těhotenství a hezký porod mě z toho pekla naopak vysvobodily. Nutno podotknout, že po prvním porodu jsem byla rozbitá, potrhaná, nemohla jsem si tři týdny sednout a narození dítěte rozmetalo původní život. Druhý porod byl hezký a malá jenom přibyla do rodiny.“
Neznamená to samozřejmě, že stejnou zkušenost bude mít každá žena. Další těhotenství může přinést úlevu a krásnou novou zkušenost, stejně jako může znovu otevřít staré obavy nebo přinést nové obtíže.
Přesto stojí za to o této zkušenosti mluvit. Druhý příběh nemusí být kopií prvního. Nový porod může proběhnout úplně jinak. Nové šestinedělí může být jiné. A některé ženy skutečně popisují, že právě další těhotenství, porod nebo mateřství pro ně byly důležitou součástí zotavení z toho, co prožily poprvé.
Pro některé ženy je právě tato zkušenost důležitou součástí jejich zotavení.
Co si tedy připravit?
Neexistuje seznam, jehož odškrtnutím si zajistíte, že se deprese nebo úzkost nevrátí. Některé věci ale dávají smysl připravit předem:
- Promluvte si o předchozích obtížích s odborníkem, ideálně už během těhotenství. Pokud užíváte léky, jejich změnu nebo vysazení vždy řešte s lékařem.
- Sepište si své varovné signály. Jak začaly obtíže minule? Co si všimlo vaše okolí?
- Domluvte se s partnerem nebo někým blízkým, co uděláte, pokud se začnou vracet.
- Naplánujte praktickou pomoc. Jídlo, nákupy, domácnost, starší děti i chvíle, kdy budete moci jednoduše spát nebo být sama.
- Snižte nároky. Šestinedělí není soutěž v uklizené domácnosti, návštěvách ani domácí kuchyni.
- Mějte připravený kontakt na pomoc. Je mnohem jednodušší vědět předem, kam zavolat, než to hledat ve chvíli, kdy vám není dobře.
Po prodělané poporodní psychóze nebo při bipolární poruše by příprava měla být podstatně konkrétnější a probíhat ve spolupráci s psychiatrem. Riziko závažné epizody po porodu je v těchto případech vyšší a existují možnosti cílené prevence, které je potřeba plánovat individuálně [5].
Strach nemusí zmizet, aby mohlo přijít další dítě
Možná vás před dalším těhotenstvím nikdo úplně nezbaví otázky: Co když to přijde znovu?
A možná ani nemusí.
Strach někdy připomíná něco, co už jsme prožily. Zároveň nás ale může přimět udělat věci, které jsme poprvé neudělaly: požádat o pomoc dřív, nechtít všechno zvládnout samy, chránit svůj odpočinek, mluvit s partnerem, mít připraveného odborníka a brát své potřeby stejně vážně jako potřeby dítěte.
Další mateřství není čistý list papíru. Ale není ani pokračováním příběhu, jehož konec už znáte.
Tentokrát vstupujete do stejné nejistoty s mnohem větší znalostí sebe samé. A to není málo.
[1] RASMUSSEN, Marie-Louise H., Marin STRØM, Jan WOHLFAHRT, Poul VIDEBECH a Mads MELBYE. Risk, treatment duration, and recurrence risk of postpartum affective disorder in women with no prior psychiatric history: A population-based cohort study. PLOS Medicine [online]. 2017, 14(9), e1002392. ISSN 1549-1676. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pmed.1002392
[2] LEWIS, Katie J.S., Arianna DI FLORIO, Liz FORTY, Katherine GORDON-SMITH, Amy PERRY, Nick CRADDOCK, Lisa JONES a Ian JONES. Mania triggered by sleep loss and risk of postpartum psychosis in women with bipolar disorder. Journal of Affective Disorders [online]. 2018, 225, 624–629. ISSN 01650327. Dostupné z: doi:10.1016/j.jad.2017.08.054
[3] SPARLING, Thalia M., Robin C. NESBITT, Nicholas HENSCHKE a Sabine GABRYSCH. Nutrients and perinatal depression: a systematic review. Journal of Nutritional Science [online]. 2017, 6, e61. ISSN 2048-6790. Dostupné z: doi:10.1017/jns.2017.58
[4] YUEN, Megan, Olivia J. HALL, Grace A. MASTERS, Benjamin C. NEPHEW, Catherine CARR, Katherine LEUNG, Adrienne GRIFFEN, Lynne MCINTYRE, Nancy BYATT a Tiffany A. MOORE SIMAS. The Effects of Breastfeeding on Maternal Mental Health: A Systematic Review. Journal of Women’s Health [online]. 2022, 31(6), 787–807. ISSN 1540-9996, 1931-843X. Dostupné z: doi:10.1089/jwh.2021.0504
[5] TOOR, Ramanpreet, Michelle WIESE, Carmen CROICU a Amritha BHAT. Postpartum Psychosis: A Preventable Psychiatric Emergency. Focus [online]. 2024, 22(1), 44–52. ISSN 1541-4094, 1541-4108. Dostupné z: doi:10.1176/appi.focus.20230025