Rubrika: Příběhy

Jedná se o skutečné příběhy žen.
Upozornění: Intenzita a doba trvání obtíží je velmi individuální. Často však obtíže odezní v krátkém časovém úseku.

[Květnový příběh 16] Nakonec jsem už nemohla ani brečet a přála si jen umřít

Vše začalo v srpnu 2017, když jsem otěhotněla. Těhotenství bylo plánované, jen mě trochu zaskočila rychlost, s jakou se to podařilo. První 4 měsíce probíhaly bez komplikací, i když mě na samém začátku vyděsil gynekolog, že by se mohlo jednat o mimoděložní těhotenství. Naštěstí se nakonec nepotvrdilo, ale těch 14 dní, než jsem uviděla na UZ tlouct srdíčko, bylo nekonečných. Poté už bylo všechno v pořádku.

Číst celý příběh

[Květnový příběh 15] Všude úspěšné maminky, prý byly dřív taky nešťastné, ale zapracovaly na sobě…

Vaříme snídani, děti křičí (o něco se perou), omylem vylitá voda, jídlo všude pod stolem (klasika), odbíhají, křičí (radostí), uklízím, slyším smích. Starší pomohl vysvléknout mladší, ta se vyčůrá do postele, řvu na ně, bouchám polštáři. JÁ, já? Taková jemná, tichá osoba, která dříve nezvýšila hlas. Ta, která byla nejlepší máma na světě, dokud měla jen jedno dítě a neměla tak obrovský spánkový deficit. Ta, která sama křik nesnáší, ta která je oba chápe, ví, že jen blbnou, že křik je k ničemu, že je poškozuje … ale nejde to zastavit …

Číst celý příběh

[Květnový příběh 14] Poporodní depresi bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli, ale zároveň ji mám svým způsobem ráda

Když jsem předčasně končila vysokou školu s myšlenkou, že zbylé síly a nervy chci šetřit na děti, ještě jsem nevěděla, co mě čeká.
   Nikdy jsem nebyla průměrná, a tak asi nejsem ani průměrná maminka. Vždycky jsem chtěla mít všechno perfektní a na 100%. Nevím, jestli jenom kvůli mému perfekcionismu, ale ve 20 letech jsem skončila s úzkostmi depresemi a obsesemi u psychiatra a dostala svoje první antidepresiva. Již před těhotenstvím a porodem jsem tedy řešila své psychické potíže.

Číst celý příběh

[Květnový příběh 13] Nechtěla jsem být sama, počítala jsem minuty, kdy manžel dojde z práce

Skupinu Poporodní deprese aneb těžkosti v mateřství, o kterých se nemluví jsem založila na základě své zkušenosti… Nejlíp se totiž do člověka vcítíte, když si tu věc sám prožijete…
No kde začít…. Narodila jsem se v Ostravě, měla jsem krásné dětství, vystudovala jsem zdrávku, šla na výšku, na tu se vykašlala, jelikož jsem potkala dokonalého muže, se kterým jsem dodnes. Začala jsem pracovat, roky letěly, my cestovali, užívali si a po sedmi letech vztahu si řekli, že se vezmeme a založíme rodinu. Bohužel teda jsem otěhotněla trošku dřív, než jsem čekala.. 😀

Číst celý příběh

[Květnový příběh 12] Přišlo mi, že nic nemůžu. Že nikam nemůžu, že můj život skončil

Už v těhotenství jsem se bála, aby mě po porodu nezradila psychika. Manžela jsem se několikrát ptala, co budeme dělat, pokud budu mít poporodní depresi. Že bych to tušila…? Možná to byl šestý smysl, možná jen obyčejná znalost sebe samé a toho, že jsem úzkostnější povahy. A také toho, že to celé přišlo nějak rychle. Teda na mě…

Číst celý příběh

[Květnový příběh 11] Doktor o mých představách ublížit miminku nevěděl, strašlivě jsem se za to styděla

Martínek byl velmi chtěné a očekávané miminko. Po inseminaci se konečně zadařilo a já otěhotněla. Nechtěla jsem dál učit a zůstala doma na rizikovém těhotenství. Ve škole mě trápila hrozně problematická třída, kde jsem se neustále rozčilovala a nervovala, a tak jsem si řekla, že trochu klidu mi prospěje. Moje úzkostlivá povaha se sice obávala prakticky všech možných vad, těhotenské cukrovky atd., ale jinak jsem své těhotenství prožívala dobře.

Číst celý příběh

[Květnový příběh 8] Čekala jsem léčebnu jako z hororu, plnou bláznů a svěracích kazajek

Otěhotněla jsem na podzim roku 2017. Hned na první kontrole jsem si vyslechla verdikt „hrozící potrat“ a musela jít okamžitě na neschopenku. Ani už nevím, kolikrát jsme během těch 9 měsíců jeli vyplašení na pohotovost, protože jsem zas krvácela. Snad stokrát. S manželem jsme byli stále ve stresu a napětí. Asi v půlce těhotenství si mě pak v nemocnici nechali dva týdny pro hrozící předčasný porod. Naštěstí se vše uklidnilo a já si KONEČNĚ začala těhotenství užívat…

Číst celý příběh
Theme: Overlay by Kaira Úsměv mámy 2020